Výpadky v dodavatelském řetězci pomáhá řešit 3D tisk

Potíže s dodavatelskými řetězci, které eskalovaly v průběhu pandemie covidu-19, podle asociace Eurochambres sdružující evropské hospodářské komory stále přetrvávají.[1] Nedostatek materiálů, zpoždění dodávek a nárůst cen přiměly firmy napříč Evropou, včetně těch českých, hledat nové způsoby, jak se vyhnout závislosti na zahraničních dodavatelích. Výpadky a změnami v globálních dodavatelských řetězcích je ovlivněna až třetina firem ve střední Evropě, což se následně promítá do vyšších nákladů a zpoždění zakázek.

„Musíme dopředu myslet na možná rizika způsobená geopolitikou. Můžete to proaktivně řešit diverzifikací kurzů nabídky. Pokud možno. Ukázalo se, že přílišné spoléhání se na jediného dodavatele nebo jedinou zemi je riskantní,“ uvedl Paul Linden, výkonný ředitel Supply Chain & Operations v panelové diskuzi pořádané platformou Steamline.[2]

Problémy s dodávkami mohou nadále ohrožovat českou ekonomiku

Aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR uvádí, že obnovení problémů v dodavatelském řetězci představuje budoucí riziko pro řadu odvětví ekonomiky. Podle dokumentu v letošním roce brzdily mezinárodní obchod logistické problémy dané aktuálními ozbrojenými konflikty a s tím spojené prodloužení dodavatelských lhůt.

V době nestability dodavatelských řetězců se proto mnoho evropských firem obrací k technologii 3D tisku. Podle údajů Českého statistického úřadu využívalo v roce 2017 3D tisk ve výrobě jen asi 6 procent středních firem (50–249 zaměstnanců), v roce 2021 už to byl dvojnásobek. U velkých firem (nad 250 zaměstnanců) využívání vzrostlo z 18 procent na 33 procent v roce 2021. I když mohou být investice do této technologie nákladné, stále více se projevuje dlouhodobý přínos v podobě zkrácení dodacích lhůt a snížení logistických nákladů.

Výroba na míru bez čekání

3D tisk komponentů využívá i společnost Bert solutions při výrobě dekorací a scénografických prvků. „Zabýváme se výrobou na míru, která byla dříve drahá a časově náročná, s nástupem 3D tisku se však stává dostupnější a pružnější. Díky této technologii mohou firmy vytvářet součástky, nebo dokonce celé produkty přímo ve svých závodech, čímž eliminují časové prodlevy spojené s přepravou z jiných regionů,“ popisuje Jakub Olbert.

Do technologií 3D tisku ve výrobě významně investuje i Evropský inovační a technologický institut (EIT). „Pokud výrobní závod narazí na výpadek dodávky specifického dílu, může si ho pomocí 3D tiskárny vyrobit sám, často během několika hodin či dnů,“ uvádí. Tento přístup umožňuje firmám rychle reagovat na změny na trhu a snižuje riziko ztráty zákazníků kvůli nedostatku výrobků.

Využití v praxi snížilo náklady i množství odpadu

Praktickým příkladem je investice divize EIT Manufacturing do startupu ADAXIS, který vyvinul software AdaOne. Ten umožňuje přeměnit robotická ramena na 3D tiskárny schopné pracovat s různými materiály, jako jsou kovy, plasty, kompozity a beton. Tato technologie podporuje flexibilní a lokální výrobu, což snižuje náklady na přepravu, řeší problémy v dodavatelském řetězci a snižuje uhlíkovou stopu výroby.

Dalším příkladem je průmyslový výrobce Atlas Copco, kterému se díky využívání 3D tisku od německé společnosti EOS na výrobu komponentů přímo ve vlastním závodě podařilo snížit výrobní náklady o 30 procent a dobu dodání dokonce o 96 procent.[3] V neposlední řadě ubylo také odpadního materiálu, který z původních 7 procent klesl téměř na nulu. „Získáváme nové zakázky po celém světě, protože můžeme dodávat přímo, s nižšími náklady a krátkými dodacími lhůtami,“ uvedl Jason Edwards, technický manažer Atlas Copco.

Evropská legislativa řeší udržitelnost dodavatelského řetězce

Další významnou výhodou využití 3D tisku ve výrobě je udržitelnost. Technologie minimalizuje odpad a výroba je efektivnější, díky čemuž mohou firmy plnit ekologické normy, které jsou v EU čím dál přísnější. Evropský parlament v letošním roce schválil směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která velkým korporacím ukládá povinnost zmírňovat negativní vliv jejich činnosti na lidská práva a životní prostředí. Velké společnosti nad tisíc zaměstnanců jsou tak zodpovědné za dopady svého podnikání, a to včetně dopadů dodavatelského řetězce, který využívají.

---

[1] Zdroj: TZ Eurochambres, listopad 2024 (https://www.eurochambres.eu/publication/eurochambres-economic-survey-2025-europes-competitiveness-is-at-a-tipping-point/)

[2] Zdroj: Panelová diskuze Výzvy dodavatelského řetězce a S&OP v roce 2024 (https://gmdhsoftware.com/cs/supply-chain-and-sop-challenges-in-2024/)

[3] Zdroj: TZ EOS, srpen 2024 (https://www.eos.info/press-media/press-center/press-releases/eos-helps-atlas-copco-cut-costs)